Den 7 - Výlet k vodopádům a následná láskyplná masáž spálenin
Ráno mě svým krásným zpěvem vzbudil kohout - a že kohouti začínají pěkně brzo. Když jsem byl malý, soused od nás z paneláku vzduchovkou zastřelil druhému sousedovi kohouta, protože ho každé ráno budil. O 15 let později jsem to pochopil. Ještě se zavřenýma očima jsem rukou šátral po posteli a dooufal jsem,, že nahmatám vzduchovku. Žádná tam nebyla. Připíšu ji na seznam věcí, které je potřeba si do Peru dovést.
Povedlo se mi ještě na chvíli zaspat kohouta, ale dělníci, kteří nad námi stavěli další patro baráku už mě z postele vyhnali. Bylo to příjemné probuzení...
Alex dělal, že v noci jakoby nic. Já taky.
Domluvili jsme se, že kolem 11 vyrazíme na Alexově motorce k blízkému vodopádu. Alex měl do té doby nějakou právnickou práci, já měl na práci jít si projít město.
Bylo asi 60° takže jsem došel do prvního parku pod strom, kde jsem dvě hodiny žužlal půl litru vody. Slunce bolelo.
Když jsem se dočekal na Alexe, osedlali jsme tu hromadu koní a vyrazili jsme ke Cataratas del Ahuashiyacu. Bylo tam méně vody než na videu a méně lidí než na videu - příjemná koupačka. Pod vodopád jsem nemohl, protože mi to strhávalo spálenou kůži a ještě pořád jsem pod ní neměl kůži novou, takže když jsem jen zkusil na chvíli stoupnout pod proud vody, vylezl jsem, na ramenou mi bylo vidět maso a na hlavě mi zůstala pětina vlasů. Tak moc spálený jsem byl. A vůbec nekecám...
...
Ani trochu.
Byl jsem tak moc spálený, až mi z toho Alex po návratu domů nabídl, že mi natře záda jakýmsi olejíčkem z lokálních rostlin. No tak proč ne. Sice to zavánělo gejovinou, ale olejíček se vždycky hodí.
Natíral mi záda, pak ramena, pak šíji...
...to už jsem si říkal, že bych si to zvládl natřít sám, ale Alex mi řekl, že má kurz másáží, ať si lehnu na břicho, že mi udělá reflexní terapii (chodidla, dlaně) a zbytek těla. Ovlivněn magickým hňásáním šíje jsem polevil a natáhl se.
Masírova a masíroval, až jsem mu musel říct, že to dělá uplně blbě. (Zrovna chvíli před odjezdem do Peru jsem si dělal základní kurz masáže). Jeho masáž mi připadala spíše jako nějaká....matláž...ale nepříjemný to nebylo. Přesto, na základě toho co jsem se na kurzu naučil, mohl by mi svojí matláží - kdyby ji dělal efektivně - způsobit zdravotní potíže.
Nicméně asi mi nerozumněl, nebo co, ale pokračoval dál ve své Peruánské matláži. Myslím, že jeho kurz másáží si udělal s nějakým ze svých "kamarádů", kdy se vzájemně dotýkali a říkali si "ano, to je příjemné", "ne, to před tím bylo lepší"..."jo, to je ono"....
Když mě zezadu namatlal olejíčkem - bez nějakých pokusů přibližovat se tam, kam by neměl - přišel čas na to otočit se břichem nahoru.
Nejprve mě namatlal nahoře - nad pasem, a potom zamířil k chodidlům a zase nahorů. To nejlepší si asi chtěl nechat na konec. Měl jsem potřebu ho varovat a připomenout, že nemám náladu na žádný sexistický doteky čehokoliv, ale asi ze zvědavosti jsem ho nechal, ať dělá svoji matláž a čekal jsem na to, co si troufne. V případě, že by pohár troufalosti přetékal, něco bych mu řekl.
A že už jsem se párkrát nadechoval...
Nechápu, co je k masírování na tříslech. To je asi nějaká peruánská specialit. To co mi dělal bych někomu dělal, kdybych chtěl zjistit, jestli náhodou nemá kýlu, nebo kdybych ... ji ... chtěl vzrušit. Alex mi masíroval třísla asi tak dlouho jako zbytek nohy před tím a já jen se zavřenýma očima čekal, co přijde. Sledoval jsem ho, přestože jsem ho neviděl.
Nevím, asi očekývak nějakou zpětnou vazbu na jeho tříselné doteky, ale žádná se neobjevovala - ani jsem se nemusel nijak soustředit - jeho doteky mi byli krajně nepříjemné.
Kdyby mi tohle dělala nějaká holka, možná by se objevila zpětná vazba, kdyby mi tohle dělal masér, bral bych to jako masáž (ale pochybuju, že by to tak dělal), ale když mi to dělal Alex, jakoby mi k tomu posílal něco, co by mi jako kluk posílat neměl, dotákal se mě, jak by se mě dotýkat neměl a sem tam u toho zavadil o místa, o která by zavazovat neměl. Přesto jsem jen čekal na to co bude a přál sem mu, ať si to užívá. Já si to neužíval.
Se zavřenýma očima a negativníma emocema, musely jeho ruce nacucávat strašná kvanta negativní energie, která v tu chvíli ve mě vřela. (přeci jen tento blog má jakýsi záměr, tak očekávám, že to budou číst lidi, kteří tahle slova budou chápat). Taky byl Alex další den pěkně nemocný - celý ho proležel.
Alex řekl, že masáž je hotová, skoro až smutně - asi že se nedsotavila zpětná vazba. Než jsme šli spát, Alex navrhl, že se ještě můžeme podívat na film.
Řekl jsem mu, že jasně - film, proč ne...a zatím co chystal projetktor, na chvíli jsem se natáhl v posteli. Když jsem z ní vylezl, bylo ráno.
Nedokázal bych se dívat na film vedle ní/něj. Ještě by mě ze strachu chytl za ruku, nebo by mi při romantické scéně položil hlavu na rameno....
Další den jsem pak potkal týpka z USA, co žije v Tarapotu - profesionálního maséra, který mi ledasco vysvětlil. Život se mi skládal do pěkných lekcí.
Povedlo se mi ještě na chvíli zaspat kohouta, ale dělníci, kteří nad námi stavěli další patro baráku už mě z postele vyhnali. Bylo to příjemné probuzení...
Alex dělal, že v noci jakoby nic. Já taky.
Domluvili jsme se, že kolem 11 vyrazíme na Alexově motorce k blízkému vodopádu. Alex měl do té doby nějakou právnickou práci, já měl na práci jít si projít město.
Bylo asi 60° takže jsem došel do prvního parku pod strom, kde jsem dvě hodiny žužlal půl litru vody. Slunce bolelo.
Když jsem se dočekal na Alexe, osedlali jsme tu hromadu koní a vyrazili jsme ke Cataratas del Ahuashiyacu. Bylo tam méně vody než na videu a méně lidí než na videu - příjemná koupačka. Pod vodopád jsem nemohl, protože mi to strhávalo spálenou kůži a ještě pořád jsem pod ní neměl kůži novou, takže když jsem jen zkusil na chvíli stoupnout pod proud vody, vylezl jsem, na ramenou mi bylo vidět maso a na hlavě mi zůstala pětina vlasů. Tak moc spálený jsem byl. A vůbec nekecám...
...
Ani trochu.
Byl jsem tak moc spálený, až mi z toho Alex po návratu domů nabídl, že mi natře záda jakýmsi olejíčkem z lokálních rostlin. No tak proč ne. Sice to zavánělo gejovinou, ale olejíček se vždycky hodí.
Natíral mi záda, pak ramena, pak šíji...
...to už jsem si říkal, že bych si to zvládl natřít sám, ale Alex mi řekl, že má kurz másáží, ať si lehnu na břicho, že mi udělá reflexní terapii (chodidla, dlaně) a zbytek těla. Ovlivněn magickým hňásáním šíje jsem polevil a natáhl se.
Masírova a masíroval, až jsem mu musel říct, že to dělá uplně blbě. (Zrovna chvíli před odjezdem do Peru jsem si dělal základní kurz masáže). Jeho masáž mi připadala spíše jako nějaká....matláž...ale nepříjemný to nebylo. Přesto, na základě toho co jsem se na kurzu naučil, mohl by mi svojí matláží - kdyby ji dělal efektivně - způsobit zdravotní potíže.
Nicméně asi mi nerozumněl, nebo co, ale pokračoval dál ve své Peruánské matláži. Myslím, že jeho kurz másáží si udělal s nějakým ze svých "kamarádů", kdy se vzájemně dotýkali a říkali si "ano, to je příjemné", "ne, to před tím bylo lepší"..."jo, to je ono"....
Když mě zezadu namatlal olejíčkem - bez nějakých pokusů přibližovat se tam, kam by neměl - přišel čas na to otočit se břichem nahoru.
Nejprve mě namatlal nahoře - nad pasem, a potom zamířil k chodidlům a zase nahorů. To nejlepší si asi chtěl nechat na konec. Měl jsem potřebu ho varovat a připomenout, že nemám náladu na žádný sexistický doteky čehokoliv, ale asi ze zvědavosti jsem ho nechal, ať dělá svoji matláž a čekal jsem na to, co si troufne. V případě, že by pohár troufalosti přetékal, něco bych mu řekl.
A že už jsem se párkrát nadechoval...
Nechápu, co je k masírování na tříslech. To je asi nějaká peruánská specialit. To co mi dělal bych někomu dělal, kdybych chtěl zjistit, jestli náhodou nemá kýlu, nebo kdybych ... ji ... chtěl vzrušit. Alex mi masíroval třísla asi tak dlouho jako zbytek nohy před tím a já jen se zavřenýma očima čekal, co přijde. Sledoval jsem ho, přestože jsem ho neviděl.
Nevím, asi očekývak nějakou zpětnou vazbu na jeho tříselné doteky, ale žádná se neobjevovala - ani jsem se nemusel nijak soustředit - jeho doteky mi byli krajně nepříjemné.
Kdyby mi tohle dělala nějaká holka, možná by se objevila zpětná vazba, kdyby mi tohle dělal masér, bral bych to jako masáž (ale pochybuju, že by to tak dělal), ale když mi to dělal Alex, jakoby mi k tomu posílal něco, co by mi jako kluk posílat neměl, dotákal se mě, jak by se mě dotýkat neměl a sem tam u toho zavadil o místa, o která by zavazovat neměl. Přesto jsem jen čekal na to co bude a přál sem mu, ať si to užívá. Já si to neužíval.
Se zavřenýma očima a negativníma emocema, musely jeho ruce nacucávat strašná kvanta negativní energie, která v tu chvíli ve mě vřela. (přeci jen tento blog má jakýsi záměr, tak očekávám, že to budou číst lidi, kteří tahle slova budou chápat). Taky byl Alex další den pěkně nemocný - celý ho proležel.
Alex řekl, že masáž je hotová, skoro až smutně - asi že se nedsotavila zpětná vazba. Než jsme šli spát, Alex navrhl, že se ještě můžeme podívat na film.
Řekl jsem mu, že jasně - film, proč ne...a zatím co chystal projetktor, na chvíli jsem se natáhl v posteli. Když jsem z ní vylezl, bylo ráno.
Nedokázal bych se dívat na film vedle ní/něj. Ještě by mě ze strachu chytl za ruku, nebo by mi při romantické scéně položil hlavu na rameno....
Další den jsem pak potkal týpka z USA, co žije v Tarapotu - profesionálního maséra, který mi ledasco vysvětlil. Život se mi skládal do pěkných lekcí.