Den 13 - Příjezd k Roquemu
S východem slunce jsem vyšel i já, z domu mých hostitelů. Chtěl jsem být brzo ráno v přístavu, abych nasedl na nějakou loď a vyrazil za Roquem. Žádná loď tam ale nebyla - dost to asi souviselo s tím, jak jsem psal v nějakém minulém dni, že přístav vzala voda a lodě teď startují ze Santa Lucia.
Tak nezbývalo než čekat. Párkrát se mihla nějaká ta loď, ale netušil jsem, na co vlastně čekám. Nasedat si na kanoe k dvoum týpkům s mačetama se mi taky nechtělo, takže jsem čekal dál.
Během onoho čekání jsem si hrál s děckama, dával jsem jim deníček, ať se mi podepíšou (zkoušel jsem jestli tady ještě umí psát a ano, uměly - pořád civilizace). No a poté se objevil velice zajímavý starý pán, se kterým jsme měli velice zajímavou debatu - dával mi totiž velice zajímavé otázky typu:
- Která myšlenka by nejvíce prospěla světu? A proč? A jak to udělat, aby se ta myšlenka do světa roznesla.
- Ježíš prý přinesl pravdu. Je to tak? Co je ta pravda?
- Jak to uděla, taby lidé neházeli bordel do řeky.
- Proč dáváme větší hodnotu věcem neživým než věcem živím. Proč trávíme víc času s mobilem než s lidma?
- Zabíjí mozek srdce? Když jsme od mala nuceni používat mozek, něco se učit...zapomeneme, jak se používá srdce.
...
No, takhle si jen tak nepokecáte. Nevím jak dlouho tam ten pán mohl být, každopádně, pak řekl, že už musí jít a tak 5 minut na to se z dálky začala ozývat loď, na kterou jsem potom nasedl. Některé věci které pán mi řekl byly dost posouvající, takže je fajn, že se tam tak zjevil.
Jakmile se loď blížila, nevypadala, že má v plánu zastavit, načež mi dva kluci řekli, že jestli chci aby přijela, tak musím mávat - to mi včera řekli že dělat nemusím. Tak jsme tam mávali, loď dojela, já nasedl a vydali jsme se na 6 nebo více hodinovou jízdu do Baraderos - městečka u kterého žije Roque.
Za důležité považuji nasednout na loď, která má střechu. Později jsem zažil jednu krátkou sprchu na lodi a nic příjemného, obzvláště při představě, že by ta sprcha trvala několik hodin. Na cestu, prostředí, prostředky, atd... se můžete podívat v tomto videu:
Tak nezbývalo než čekat. Párkrát se mihla nějaká ta loď, ale netušil jsem, na co vlastně čekám. Nasedat si na kanoe k dvoum týpkům s mačetama se mi taky nechtělo, takže jsem čekal dál.
Během onoho čekání jsem si hrál s děckama, dával jsem jim deníček, ať se mi podepíšou (zkoušel jsem jestli tady ještě umí psát a ano, uměly - pořád civilizace). No a poté se objevil velice zajímavý starý pán, se kterým jsme měli velice zajímavou debatu - dával mi totiž velice zajímavé otázky typu:
- Která myšlenka by nejvíce prospěla světu? A proč? A jak to udělat, aby se ta myšlenka do světa roznesla.
- Ježíš prý přinesl pravdu. Je to tak? Co je ta pravda?
- Jak to uděla, taby lidé neházeli bordel do řeky.
- Proč dáváme větší hodnotu věcem neživým než věcem živím. Proč trávíme víc času s mobilem než s lidma?
- Zabíjí mozek srdce? Když jsme od mala nuceni používat mozek, něco se učit...zapomeneme, jak se používá srdce.
...
No, takhle si jen tak nepokecáte. Nevím jak dlouho tam ten pán mohl být, každopádně, pak řekl, že už musí jít a tak 5 minut na to se z dálky začala ozývat loď, na kterou jsem potom nasedl. Některé věci které pán mi řekl byly dost posouvající, takže je fajn, že se tam tak zjevil.
Jakmile se loď blížila, nevypadala, že má v plánu zastavit, načež mi dva kluci řekli, že jestli chci aby přijela, tak musím mávat - to mi včera řekli že dělat nemusím. Tak jsme tam mávali, loď dojela, já nasedl a vydali jsme se na 6 nebo více hodinovou jízdu do Baraderos - městečka u kterého žije Roque.
Za důležité považuji nasednout na loď, která má střechu. Později jsem zažil jednu krátkou sprchu na lodi a nic příjemného, obzvláště při představě, že by ta sprcha trvala několik hodin. Na cestu, prostředí, prostředky, atd... se můžete podívat v tomto videu:
Loď mě dovezla až před Roqueho dům, kde mě na břehu přivítal omývající se muž. Řekl mi ahoj, tak jsem mu řekl ahoj...Na to jsme se zasmáli - Češi.
Nechal jsem ho omývat se, s tím, že pokecáme později, nechá-li mě Roque u sebe - to jsem ještě nevěděl.
Došel jsem k domu, před kterým stál Roque. Vřele mě přivítal. Nabídl mi místo na podlaze, kde si můžu ustlat a měli jsme krátké úvodní popovídání.
O Roquem se můžete dočíst zde: http://www.lecitelzperu.cz/don-roque.html
Jak se u Roqueho žije se můžete podívat zde a můžete si u toho užívat i super tamní muziku:
No, tak jsem tam tak byl. Omluvte strohost, kterou čtete-li, nedostal jsem se zatím do rozpoložení, abych dopsal tento blog (těsně před tím nejzajímavějším). Můžete si však poslechnout vše důležité ve videích z povídání z kavárny, která se dají nalézt na úvodní stránce.
Zároveň si můžete přečíst něco málo o možnostech Roqueho léčby a o jeho schopnostech.