Novější cesta zaznamenána v tomto dokumentu.
Avšak POZOR! Již Roqueho nemohu doporučit.
Prošel jsem si s ním kolečkem, které začalo důvěrou ale skončilo přesným opakem.
Při první návštěvě jsem ho vnímal jako silného šamanoléčitele. O pár let později se však jevil jako jiný člověk, který manipuluje kohokoliv za účely zisku v různých formách. Pravdu jsem byl schopen rozpoznat, až když jsem se stal jeho průvodcem a překladatelem, a tak jsem byl svědkem manipulací, namísto jejich obětí. Tak tomu bylo kolem roku 2020.
Dokument je tedy spíše pro umělecký zážitek.
Avšak POZOR! Již Roqueho nemohu doporučit.
Prošel jsem si s ním kolečkem, které začalo důvěrou ale skončilo přesným opakem.
Při první návštěvě jsem ho vnímal jako silného šamanoléčitele. O pár let později se však jevil jako jiný člověk, který manipuluje kohokoliv za účely zisku v různých formách. Pravdu jsem byl schopen rozpoznat, až když jsem se stal jeho průvodcem a překladatelem, a tak jsem byl svědkem manipulací, namísto jejich obětí. Tak tomu bylo kolem roku 2020.
Dokument je tedy spíše pro umělecký zážitek.
ZBYTEK BLOGU JE PŮVODNÍ, STARŠÍ OBSAH
V prvé řadě, komu se nechce číst, může si poslechnout mé povídání z kavárny v Olomouci, ve které stručně popisuji moji cestu. Mnohé tam není, na druhou stranu tam mnohé je. Dokonce, co se samotného Ayahuaskového obřadu týče - ve videu je toho mnohem více, jelikož jsem tento blog přestal psát přesně před tím hlavním. Důvod k tomu přestat na těchto stránkách pracovat jsem měl zcela zásadní - přestalo se mi chtít.
|
|
Úvod
Poslouchat intuici je super. Za poslední rok jsem to mnohokrát neudělal a je z toho nic. Zato když se mi párkrát povedlo poslechnout se, děly se a vznikaly zajímavé věci. Například - studium výživy a zdraví a změny životního stylu, které to přineslo, 3 měsíční stáž ve společnosti chiphealth.com:
( http://pepevus.weebly.com - ku mému překvapení se to čte do dnes) ...
...kniha, kterou jsem napsal v US - Je na čase začít jíst život!...
...nejrůznější kontakty s nejrůznějšími lidmy...
...výlet do Peru...
...třepání se do rytmů frekvencí, které se zmocnily mé hlavy, hlasu, uší a těla po pozření "učitelky učitelů", "liány smrti", "liány duše", "poháru pravdivého vína" ... či jaký jiný název/překlad použít pro Ayahuascu...
...
( http://pepevus.weebly.com - ku mému překvapení se to čte do dnes) ...
...kniha, kterou jsem napsal v US - Je na čase začít jíst život!...
...nejrůznější kontakty s nejrůznějšími lidmy...
...výlet do Peru...
...třepání se do rytmů frekvencí, které se zmocnily mé hlavy, hlasu, uší a těla po pozření "učitelky učitelů", "liány smrti", "liány duše", "poháru pravdivého vína" ... či jaký jiný název/překlad použít pro Ayahuascu...
...
V US jsem poslední měsíc trávil především psaním knihy a studiem kultury spirituality (především té z Latinské Ameriky). Sice jsem věci ze světa duchovna v životě moc neřešil, ale jakmile jsem změnil prostředí, stalo se to tématem, které mě velice zajímalo. Přeci jen, byl jsem v obklopení ultra-křesťanů a křesťanství, jak se mi nyní zdá, je jakýmsi osekaným a umodelovaným potomkem spirituality, která má všude možně po světě stejné kořeny.
Je tedy dost možné, že naše prostředí - to kde vyrůstáme a koho vídáme, z nás dělá to co jsme. Pak se není čemu divit, že většina lidí okolo mě (jak tak znám jejich názory a mozky, které ze světa duchovna znají jen známé klišé - duch a hovno - a to jim stačí k tomu, aby o tom nic víc nevěděli) nebudou chápat, o čem to na tomto blogu mluvím. Proto ho ani tak nepíšu pro mé známé jako pro lidi s podobným zájmem. Pracovně tomu říkám - zájem o neexistující věci. Jsou to věci které neexistují, protože nás ve škole neučili, že existují (+ samozřejmě přemýšlejte. To tady bude potřeba často).
Líbí se mi tenhle úryvek z filmu "I Origins" (klikni zde), jehož myšlenku kdo pochopí, může se snad i zamyslelt. Čas této myšlenky přijde v průběhu tohoto blogu.
Je tedy dost možné, že naše prostředí - to kde vyrůstáme a koho vídáme, z nás dělá to co jsme. Pak se není čemu divit, že většina lidí okolo mě (jak tak znám jejich názory a mozky, které ze světa duchovna znají jen známé klišé - duch a hovno - a to jim stačí k tomu, aby o tom nic víc nevěděli) nebudou chápat, o čem to na tomto blogu mluvím. Proto ho ani tak nepíšu pro mé známé jako pro lidi s podobným zájmem. Pracovně tomu říkám - zájem o neexistující věci. Jsou to věci které neexistují, protože nás ve škole neučili, že existují (+ samozřejmě přemýšlejte. To tady bude potřeba často).
Líbí se mi tenhle úryvek z filmu "I Origins" (klikni zde), jehož myšlenku kdo pochopí, může se snad i zamyslelt. Čas této myšlenky přijde v průběhu tohoto blogu.
Jsou to věci, které neexistují, protože vyrůstáme ve společnosti, která je vedena k materialismu. Kup si telefon, kup si nový, čum do něj, nekoukej okolo, choď do školy a uč se věci co nikdy nebudeš potřebovat (dobrý telefon se do nudných hodin hodí, proto si ho kup) a pokud řekneš něco jinak než jak to říkám já, dostaneš 5ku. Doma tě pak seřvou, seřežou, pohrdnou tebou a předzvěstí ti katastrofickou budoucnost. To tě naučí, aby jsi nebyl originální ale pěkně stejný, jako každý jiný. Pak pěkně zůstaň v ohradě a dělej to co ostatní. Najdi si práci a nebo ještě líp - najdi si práci s váženým statusem - pak se v té ohradě budeš mít líp než ostatní. Hlavně ale nechoď mimo ohradu. Neměj na to čas, chuť a vždycky měj důvody, proč zůstat doma pořád v tom stejným - prostředí, situaci, myšlenkovým statusu...
Nápad vyjet do Peru se mi líbil. Chtěl jsem se dostat mezi co nejméně civilizované lidi, do džungle, do přírody - protože tam je všechno ryzí. tam ještě nepřišel žádnej chytrák a nezačal kázat o tom, že nejrůznější schopnosti nejrůznějších lidí jsou dílem ďábla, že je potřeba se takovýmto lidem (stejně tak jako schopnostem) vyhýbat a neposlouchat je, pak že je potřeba koupit si bibli, pěkný oblečení, telefon, chodit do kostela, vydělávat peníze na zbytečnosti - ideálně kácením pralesů....Pak už na neexisutjící věci nebude mít nikdo čas.
Začátek příběhu na tomto blogu je pro všechny - žil jsem v civilizaci, zažíval věci z civilizace, odháněl útoky gejů, kteří by nemohli spát, kdyby to nezkusili na ty modré oči (moje oči). Až ale budu psát o šamanismu, spiritualismu, spiritech - třeba o tom, že rostliny mají ducha...a o podobných věcech....síto se asi bude plnit. Dostával jsem se totiž do oblastí, kde lidé přestávali mít telefony s facebookem a tak měli spoustu častu na to, aby se ještě zajímali o nemateriální svět. Jen bohužel jsem měl pouze měsíc na to být v tomto světě, což je jako jednou olíznout zmrzlinu a zahodit ji na zem.
Hned v úvodu tohoto blogu tedy nemůžu nezmínit přednášku v Duši K od Mnislava Zeleného o Amazonských indiánech. Pan Zelený tuhle indiánskou zmrzlinu líže již 45 let. Ví toho tedy poněkud víc, než já po měsíci. V přednášce především konfrontuje naše naučené evropské myšlení s tím přirozeným indiánským a přednáška mi přišla fascinující. Skoro bych řekl, že místo toho abyste četli tenhle blog, pusťte si radši tu přednášku na youtubu. To ale nakonec neudělám, nejen proto, že už většinu věcí co sem napíšu mám napsaných v deníčku (takže pro sebe to znova psát až tak nepotřebuji), ale i proto, že obsah tohoto blogu se s přednáškou pana Zeleného doplňuje.
Nápad vyjet do Peru se mi líbil. Chtěl jsem se dostat mezi co nejméně civilizované lidi, do džungle, do přírody - protože tam je všechno ryzí. tam ještě nepřišel žádnej chytrák a nezačal kázat o tom, že nejrůznější schopnosti nejrůznějších lidí jsou dílem ďábla, že je potřeba se takovýmto lidem (stejně tak jako schopnostem) vyhýbat a neposlouchat je, pak že je potřeba koupit si bibli, pěkný oblečení, telefon, chodit do kostela, vydělávat peníze na zbytečnosti - ideálně kácením pralesů....Pak už na neexisutjící věci nebude mít nikdo čas.
Začátek příběhu na tomto blogu je pro všechny - žil jsem v civilizaci, zažíval věci z civilizace, odháněl útoky gejů, kteří by nemohli spát, kdyby to nezkusili na ty modré oči (moje oči). Až ale budu psát o šamanismu, spiritualismu, spiritech - třeba o tom, že rostliny mají ducha...a o podobných věcech....síto se asi bude plnit. Dostával jsem se totiž do oblastí, kde lidé přestávali mít telefony s facebookem a tak měli spoustu častu na to, aby se ještě zajímali o nemateriální svět. Jen bohužel jsem měl pouze měsíc na to být v tomto světě, což je jako jednou olíznout zmrzlinu a zahodit ji na zem.
Hned v úvodu tohoto blogu tedy nemůžu nezmínit přednášku v Duši K od Mnislava Zeleného o Amazonských indiánech. Pan Zelený tuhle indiánskou zmrzlinu líže již 45 let. Ví toho tedy poněkud víc, než já po měsíci. V přednášce především konfrontuje naše naučené evropské myšlení s tím přirozeným indiánským a přednáška mi přišla fascinující. Skoro bych řekl, že místo toho abyste četli tenhle blog, pusťte si radši tu přednášku na youtubu. To ale nakonec neudělám, nejen proto, že už většinu věcí co sem napíšu mám napsaných v deníčku (takže pro sebe to znova psát až tak nepotřebuji), ale i proto, že obsah tohoto blogu se s přednáškou pana Zeleného doplňuje.
Cíl cesty
Cílem bylo dostat se za Curranderem (léčitelem a mnozí by řekli tak trochu i šamanem) Roquem Lopezem - kterého jsem měl ověřeného jako člověka, jenž není komerčním chytákem na turisty, ale který je...poněkud...mocným...člověkem (něco málo nastíním v následujících textech) a zároveň osobou, jejíž jméno když jsem při svém cestování zmiňoval, tak ho tamní lidé velice často znali.
Roque je teď v ČR, proto i věřím, že četba tohoto blogu může být pro mnoho lidí přínosná, protože s sebou Roque přivezl možnosti (léčitelské, spirituální, jiné), za kterými se jinak musí létat na druhou stranu světa. Mnohé z nich budu na tomto blogu popisovat.
Dalším cílem bylo dát si Ayahuascu - posvátnou liánu, v západních zemích zakázanou jako drogu - asi proto, že moc léčí a ukazuje lidem popírané věci - v Peru pak je běžně využívána třeba i některými policisty (například - zlepšuje jim intuici). Více o Ayahuasce zde, až přijde chvíle v textu, nebo google.
Dále jsem pak chtěl poznat, jak žijí tamější lidé a vandrovat džunglí.
Všechny cíle se mi povedlo splnit a přestože cesta byla takřka bez plánu, teď zpětně vypadá jako by byla dokonale naplánovaná, jako přesně to, co jsem potřeboval.
Cílem nebyl turismus. Fotky z Machu Picchu zde neuvidíte.
Dalším cílem bylo dát si Ayahuascu - posvátnou liánu, v západních zemích zakázanou jako drogu - asi proto, že moc léčí a ukazuje lidem popírané věci - v Peru pak je běžně využívána třeba i některými policisty (například - zlepšuje jim intuici). Více o Ayahuasce zde, až přijde chvíle v textu, nebo google.
Dále jsem pak chtěl poznat, jak žijí tamější lidé a vandrovat džunglí.
Všechny cíle se mi povedlo splnit a přestože cesta byla takřka bez plánu, teď zpětně vypadá jako by byla dokonale naplánovaná, jako přesně to, co jsem potřeboval.
Cílem nebyl turismus. Fotky z Machu Picchu zde neuvidíte.
Obsah stránek
Dny 1-3 - Madrid - zde se nic moc nedělo, popisovat budu spíše cestu, způsob nocování, pár zajímavých lidí...
Dny 4-5 - Lima - První týden v Peru jsem se vesměs bavil a žil evropský život, jen na jiném kontinentu. I v Limě to byla celkem jízda. Brzo jsem ale vyrazil směr džungle.
Dny 6-10 - Tarapoto - Zde se má návštěva protáhla déle, než jsem očekával - spálil jsem si záda a nemohl jsem nasadit baťoh. Měl jsem ale kamaráda, který mi je rád natíral olejíčkem...
Dny 11-13 - Cesta k Roquemu - Přes městečka, spaní u místní rodiny, po řece, až za léčitelem do džungle.
Dny 14-28 - Pobyt u Roqueho, Ayahuascy, výlety...popis Roqueho života, osobnosti, a spirituálního světa.
Dny 29-34 - Sauce - Městečko u jezera, výlety, vodopády, ayahuascy, džungle...
Dny 35-37 - Návrat domů
Dále zde chci napsat něco o spirituálním chápání světa, o vybavení které jsem měl - co bylo zbytečné, co by se hodilo, co nemůže chybět...,tipy pro ty, kteří by třeba měli v plánu dát si ayahuascu (a že ta možnost možná bude i tady v Česku, jenom je to nelegální, takže možná pro jistotu nic nebude ) a něco málo o Mapachu - tabáku používaném při léčebných procesech a rituálech, kterého jsem dovezl menší zásobu a kdyby někdo chtěl, můžu nabídnout.
Dny 4-5 - Lima - První týden v Peru jsem se vesměs bavil a žil evropský život, jen na jiném kontinentu. I v Limě to byla celkem jízda. Brzo jsem ale vyrazil směr džungle.
Dny 6-10 - Tarapoto - Zde se má návštěva protáhla déle, než jsem očekával - spálil jsem si záda a nemohl jsem nasadit baťoh. Měl jsem ale kamaráda, který mi je rád natíral olejíčkem...
Dny 11-13 - Cesta k Roquemu - Přes městečka, spaní u místní rodiny, po řece, až za léčitelem do džungle.
Dny 14-28 - Pobyt u Roqueho, Ayahuascy, výlety...popis Roqueho života, osobnosti, a spirituálního světa.
Dny 29-34 - Sauce - Městečko u jezera, výlety, vodopády, ayahuascy, džungle...
Dny 35-37 - Návrat domů
Dále zde chci napsat něco o spirituálním chápání světa, o vybavení které jsem měl - co bylo zbytečné, co by se hodilo, co nemůže chybět...,tipy pro ty, kteří by třeba měli v plánu dát si ayahuascu (a že ta možnost možná bude i tady v Česku, jenom je to nelegální, takže možná pro jistotu nic nebude ) a něco málo o Mapachu - tabáku používaném při léčebných procesech a rituálech, kterého jsem dovezl menší zásobu a kdyby někdo chtěl, můžu nabídnout.